Vždycky když začnete propadat melancholickým náladám a následně depresím, tak si vzpomenete na to, jak je čas na tomto světě konečný a náš úděl naprosto nepatrný, a že by proto bylo malicherné, kdybyste si měla na něco stěžovat a truchlit nad tím, že vám život nepřeje a že se nemáte dobře. Vždyť stačí pomyslet na současný celosvětový kontext a hned je jasné, že vše je ve skutečnosti jinak a že se my, v bohaté Evropě, máme naprosto královsky a nemáme nejmenší důvod si stěžovat.

Máme se dobře a budeme se mít ještě lépe

Vždyť mnozí jiní lidé musí po celý život na tomto světě snášet jedno utrpení za druhým, musí denně bojovat o svůj holý život a čeká je to samé jako nás, kteří si žijeme jako v bavlnce, a ten stejný společný všeobecný úděl všeho živého na této planetě je smrt a zánik. Ovšem smrt není konec a rozhodně není žádným neštěstím, nýbrž vysvobozením ze zdejšího kolotoče dní, který se z ničeho nic jednou rozplyne, až Bohyně Kálí luskne prsty a my všichni v té chvíli vyvolení opustíme svá těla a splyneme v nekonečné harmonii.