Jenže on by v tom byl ještě větší zmatek. Nyní se zvířata dělí do řádů, podřádů, neřádů, druhů a poddruhů, říší a podříší a já nevím čeho ještě. Tohle dělení je sice správné, ale je pro laika příliš složité. Zařadit živočicha přesně svede jen zkušený zoolog a ani ten určitě ne všechny druhy. Proto je zde nápad rozdělit zvířátka na pouhé dvě skupiny. Skupina jedna jsou milá zvířátka a ta nemilá obsadí skupinu druhou.  

Jenže. 

Dokážete si jistě představit, že v druhé skupině je třeba had, nebo ropucha. Jenže jsou na světě lidé, kteří tyto živočichy obdivují. Dokonce je mají doma v teráriích a ti by jistě s takovým zařazením nesouhlasili.  

Ve skupině první by asi potíže nebyly. Nevím, zda by někdo měl něco proti koťátku, nebo pandovi. To jsou zvířátka, která máme doma běžně, nebo bychom rádi měli. Jenže mít doma pandu nelze, tak máme alespoň ty kočky no.  

kočka

Dále by mohlo být sporné zařazení některých jiných živočichů. Například kam zařadit chobotnice? Půlka světa je nemusí a druhá ano, třeba jen na talíři. To je láska ke zvířatům co?  

pták

No, necháme legrácek a podíváme se na to, jak se zvířata dělí správně. Už slyším poznámku, že nožem. Já to však myslím jinak. Nuže, dělíme je na šest základních skupin, což jsou hmyz, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci. Jenže tím to nekončí. Pokračuje to například dělením, jak popsáno v úvodu článku. Dobrá, tak jste mne přemluvili k tomu, že bych měl neřád ze skupiny vyjmout a již jej nepoužívat. Přiznám se, že jsem to tam strčil úmyslně, abych zjistil, jak pečlivě umíte číst.  

Samozřejmě ani to pak ještě není konec a lze dělit dále třeba na druhoústí, prvoústí, dvojlistí a tak podobně. Ne, tentokrát v tom není úmysl, skupina dvojlistí skutečně existuje, stejně jako trojlistí, kam spadají právě již jmenovaní druhoústí. Tam patří kmen strunatců a podkmen obratlovců. Tomuto řazení se říká taxonomie.