Hromosvod byl vynalezen již v druhé polovině osmnáctého století, tedy poměrně daleko před obdobím průmyslové revoluce, přesto toto zařízení využíváme dodnes. Z technického hlediska se jedná o nesmírně primitivní zařízení, ale funkční. O hromosvodu se zajímavým způsobem pojednává ve filmu „Svatební cesta do Jiljí“ s Libuškou Šafránkovou a Josefem Abrhámem, paní Šafránková se v něm coby dívka Petra domnívá, že „k uvedení hromosvodu do provozu je zapotřebí elektrického vedení“. To je samozřejmě nesmysl, princip hromosvodu vyvěrá z toho, že zásah bleskem do jeho konstrukce chrání objekt tím, že je blesk sveden co nejkratší a nejrychlejší cestou do země, tedy zároveň cestou nejmenšího odporu. A právě odpor hraje zásadní roli i v revizi hromosvodu.
Proč se vlastně hromosvody revidují? Na první pohled může hromosvod vypadat tak, že odvádí blesky do země, ale jestliže je někde svodový drát narušen, může to znamenat vážný problém. Elektrikář z Prahy-západ prověřuje hromosvod pomocí měřicího přístroje, protože vizuální dojem může mást. Svodový drát může být někde v důsledku koroze nebo mechanického poškozený ztenčen a v tomto místě pak vzniká vyšší přechodový odpor.
Pro blesk to znamená, že se v tomto místě může energie blesku na okamžik pozastavit a akumulací energie se může drát rozžhavit, až zapálí hořlavé předměty v okolí. Hromosvod vlastně neplní správně svou funkci a může tu dojít k ničivému požáru. Revize hromosvodů nejsou sice v rodinných domech ze zákona povinné, ale lze je doporučit, protože pokud se blesk zrovna strefí do hromosvodu, který je poškozený, a začne tu hořet, je pozdě si vyčítat, že jste přece jen měli toho elektrikáře zavolat. Prevence je v tomto směru stejně důležitá, jako například preventivní a včasné čištění zubů. Přijít o zuby v důsledku zanedbané dentální hygieny můžete docela brzy a přijít o střechu nad hlavou stejně tak.